Tisková zpráva projektu vydaná 25. 11. 2021 v Praze
Odborníci ze zahraničí představí své praktické zkušenosti
PRAHA – Projekty takzvaného participativního bydlení jsou v naší zemi prozatím
„v plenkách“, vzhledem ke stále tíživější situaci na trhu s nemovitostmi se ale dá
očekávat urychlení jejich realizace. V zahraničí se tento environmentálně udržitelný a
často i sociálně dostupný způsob bydlení stal už běžnou součástí městských zástaveb, a
právě své praktické zkušenosti představí renomovaní zahraniční odborníci Michael
LaFond a Katharina Bayer zástupcům našich samospráv i zájemcům z řad laické
veřejnosti na blížícím se projektovému symposiu v Praze.
„Participativní bydlení má v zahraničí mnoho podob. U nás by dobře mohly fungovat například
takzvané baugruppe, které jsou hojně rozšířené v Rakousku nebo Německu. Zjednodušeně
řečeno – skupina lidí se domluví, že společně postaví bytový dům. S architekty navrhne jeho
podobu, včetně dispozic bytů tak, aby vyhovovaly potřebám a finančním možnostem každého z
členů. Rodina bude mít větší byt, starší pár menší. Celé to může mít podobu spolku, nebo i
družstva. Obec poskytne pozemek za výhodnějších podmínek výměnou za podmínku, že určitá
část bytů musí být k dispozici v režimu dostupného nebo třeba i sociálního bydlení. Pro stavební
firmu či developery je také výhodnější stavět s baugruppe, nemusí se starat o prodej bytových
jednotek. Skupina si vezme společný úvěr, lidé s nižšími úsporami se na něm mohou podílet
menší měrou, a naopak jej budou splácet vyšším „nájemným“, čímž rozdíl postupně doplatí.
Lidé mohou sdílet auta, kola, nářadí, zahradu a další prostory a věci, čímž také ušetří velkou
část financí,” vysvětlil Jan Malý Blažek z katedry environmentálních studií Masarykovy
univerzity.
Výzkumný projekt o participativním bydlení financovaný Technologickou agenturou ČR, který je
právě ve fázi kulatých stolů se zástupci partnerských měst, vytváří metodiku s návodem pro
česká města a obce i manuál pro obyvatele, aby věděli, jak mají při výstavbě postupovat, jaké
možnosti existují a na jaké aspekty si dát pozor. Například, jak dál řešit provoz a údržbu
sdílených prostor domu či společný rozpočet.
“Hlavním principem participativního bydlení je dohoda. Dohoda budoucích obyvatel a dalších
aktérů nad majetko-právními, finančními, prostorovými a sociálními aspekty a na způsobu
zapojení do přípravy výstavby a správy domů,” dodává Jan Malý Blažek.
“Tento způsob výstavby by mohl alespoň částečně zlepšit situaci s finančně nedostupným
bydlením. V současném běžně aplikovaném modelu má rozhodující slovo developer, který se
často nedostatečně podílí na infrastruktuře lokality. V místě pak může chybět občanská
vybavenost či zeleň, byty jsou určené k prodeji nebo pronájmu za nedostupné ceny, chybí podíl
městských bytů nebo sociálního bydlení a město ztrácí možnost jakýmkoliv způsobem ovlivnit
cenovou politiku. Dochází tak k postupnému vysídlení původních obyvatel, kteří si život v těchto
čtvrtích nemohou dál už dovolit,“ popisuje aktuální situaci Václav Orcígr z Arniky, vedoucí
kampaně Praha – město pro život.
Do projektu Jana Malého Blažka z Masarykovy univerzity a partnerů z Fakulty architektury
ČVUT, Sociologického ústavu AV ČR, Technické univerzity v Liberci a Arniky, se zapojila šestice
českých měst a obcí (Hrádek nad Nisou, Liberec, Opava, Psáry, Jihlava a Pardubice). Ta se
spolu se svými obyvateli zapojí do procesu navrhování konkrétních projektů participativního
bydlení nebo programů rozvoje tohoto segmentu ve městě.
Praktické zkušenosti z Německa a Rakouska, představí renomovaní zahraniční odborníci na
projektovému symposiu se zástupci partnerských měst či MMR a MPSV, které se uskuteční
3.12. 2021 na Sociologickém ústavu Akademie věd v Praze. Jeho přímý přenos bude přístupný
registrovaným účastníkům, registrace je možná na tomto odkazu. Další informace naleznete v
popisu události zde.