New Ground Cohousing

Projekt společného bytového domu pro seniorky, označovaný jako první senior cohousing ve Velké Británii, vznikl na základě dlouholetého záměrného budování společné komunity starších žen (OWCH), které žily samostatně v různých částech města. Od prvotní myšlenky po realizaci společného bydlení uplynulo skoro 20 let. V domě dokončeném v roce 2016 žije dnes 26 obyvatelek ve věku 58–94 let (2023) částečně ve vlastnických, částečně v sociálních nájemních bytech.

Inspirovaná již existujícími projekty seniorcohousingu v Holandsku vznikla z iniciativy šesti zakladatelek v roce 1998 postupně se rozšiřující skupina zájemkyň o společné bydlení. Díky setkáním a workshopům byly přijímány nové členky do projektu, který měl již koncepčně definovanou vizi budoucího sousedského bydlení. Do dokončeného domu se nastěhovalo již utvořené, velmi aktivní a fungující sousedské společenství. Komunita spolupracovala intenzivně na návrhu projektu s architektem. Jejími základními požadavky byla velká okna, vzdušné prostory a prostředí podporující neformální sousedské vztahy.

Bytový soubor se skládá ze sedmnácti vlastnických bytových jednotek a dalších osm bytů vlastní bytová asociace Housing for Women, fungující jako sociální nájemní byty. Spojení vlastnického a sociálního nájemního bydlení bylo cílem komunity od počátku a jeho naplnění trvalo mnoho let, protože s podobným modelem spoluvlastnictví nebyly dosud zkušenosti a nebyla pro něj vytvořena podpora. Až v roce 2009 se podařilo zahájit spolupráci s Hanover Housing Association (registrovaný poskytovatel sociálního bydlení a neziskový developer), která zakoupila pozemek a našla prostředky pro zahájení výstavby. Po dokončení výstavby pak svůj podíl asociace prodala malé bytové asociaci (Housing for Women).

Komunita má přesně daný postup pro případ změn majitelek nebo nájemnic, a za tímto účelem existuje skupina čekatelek, které jsou členky širší komunity, ale nejsou rezidentkami. Každá nová obyvatelka musí být dle stanov starší padesáti let a musí souhlasit s nastavenými společnými pravidly soužití a podílem na správě domu. Některé aspekty postupu (například související s dědickým právem) nejsou právně vymahatelné, postup je však od obyvatelek silně očekáván.

Bytový soubor na předměstí Londýna je novostavbou dvou až třípodlažního bytového domu, který nahradil stávající zástavbu v místě původní malé školy. Část budovy doplňuje uliční frontu a k ní kolmé křídlo vytváří vnitřní dvůr. Celkově je zde 25 plně vybavených bytových jednotek, do kterých je zajištěn bezbariérový přístup (výtah) a které jsou prostorově uzpůsobeny k bydlení osob na vozíku. 11 bytů je řešeno jako 2+kk (54–61 m²), dalších 11 bytů jako 3+kk (66–73 m²) a tři byty jako 4+kk (102 m²). Každý byt má vlastní balkon nebo terasu o ploše cca 5 m². V přízemí domu v komunikačním jádru jsou společné prostory — společenská místnost (jídelna) se společnou kuchyní a kanceláří o ploše 83 m², dvě toalety, společná prádelna s předzahrádkou na sušení prádla, sklad, kolárna a parkování pro 8 automobilů. Dále je v domě hostinský pokoj s koupelnou a malou kuchyňkou. Velká společná zahrada ve vnitrobloku je vybavena skleníkem a zázemím pro zahradničení s toaletou.

Komunita společně spravuje dům, organizuje společná jídla a tráví spolu volný čas (filmové večery, cvičení, oslavy apod.). Členky
si vzájemně pomáhají v každodenním životě (hlídání domácích mazlíčků, zalévání květin). Během pandemie si také vytvořily systém pro podporu v nemoci pro ty, které potřebují péči. Každá má však své soukromí samostatného plnohodnotně vybaveného bytu. Podobně jako v jiných projektech cohousingu jsou členky rozděleny na několik pracovních skupin pro správu domu a komunity — administrativa, údržba, financování, členství, zahrada, prádelna, parkování, ubytování hostů aj.

Více o projektu si můžete přečíst na jeho webových stránkách.