Schlor

SchloR — Schöner leben je vídeňský
projekt spojující bydlení, práci
a kulturu, v němž skupina mladých
lidí realizuje komunitní, nekomerční
bydlení. Skupina koupila v roce 2019
areál bývalého cirkusového cvičiště
v průmyslové čtvrti ve Vídni, který
postupně upravuje pro potřeby bydlení, ale také pracovních příležitostí s dílnami, ateliéry a kulturními a vzdělávacími prostory. Obyvatelé žijí ve sdílených bytech a mnoho z nich pracuje a tvoří přímo v areálu. Jde o nájemní model bydlení na principu svazu nájemníků. K zapojení do projektu a získání bydlení nebylo nutné vložit vstupní finanční podíl.

Komunita SchloR — Schöner leben funguje od roku 2016 a je složena z 21 lidí, kdy nejstaršímu členu je 41 let. Projekt je založen
na principu svazu nájemníků — v Rakousku tyto projekty sdružuje síť habiTAT. Areál tak vlastní společnost s ručením omezeným, která sdružuje dva spolky (jeden zastupuje komunitu obyvatel a druhý svaz nájemníků habiTAT). Cílem komunity je nekomerční nakládání s nemovitostmi k bydlení, práci a kultuře, a zlepšení
kvality života.

Areál nebytových staveb o ploše cca 3 100 m² je zastavěn víceúčelovou halou a dvěma dalšími budovami. Projekt je rozdělen na bytovou část (SchloR), kreativní a dílenské centrum (CRAP) a výukové centrum nového cirkusu a pohybových umění (TRAP). První rekonstruovanou a dostavovanou částí byla část dílen, seminární místnost a ateliéry, které dočasně slouží i pro přenocování. V této nové nástavbě se nyní nachází tři ateliéry se společnou kuchyní a venkovní terasou, tři zkušebny, dílna, dvě místnosti s terasou pro pořádání seminářů a dalších akcí, bezbariérové WC a třípokojový byt. Nebytový charakter areálu umožňuje výstavbu maximálně tří dalších „služebních“ bytů, a tak si obyvatelé v novostavbě navrhli tři sdílené byty (tzv. Wohngemeinschafts), každý pro 5 osob, které se aktuálně dokončují (2023). Srdcem areálu je stávající tréninková hala, využívaná umělci, převážně vídeňskou novocirkusovou scénou, která se upravuje na celoroční provoz. Kromě novostavby s byty bude poslední fází rekonstrukce úprava venkovních prostranství a ozelenění fasád a střech, zřízení sdílených kanceláří a dvou pokojů pro hosty. Součástí je i řešení vytápění budov tepelnými čerpadly, využití fotovoltaiky a zajištění vsakování vody na pozemku.

Prostředky na rekonstrukce a výstavbu jsou získávány kombinací přímých půjček od jednotlivců a úvěrem od neziskové nadace. Jak přímé půjčky fungují? Jejich smyslem je snížit zadlužení s vysokým úrokem u banky, a tak snížit celkovou cenu nájmu. Věřitelé jsou k půjčkám motivováni nikoliv příslibem finančního zisku, ale podporou sociálně a environmentálně prospěšného projektu. Společnost s ručením omezeným přijímá půjčky ve výši 500–50 000 EUR a úrokem ve výši 0–1,5 %. Cílem systému financování přímými půjčkami je spravovat půjčky od širokého portfolia drobných věřitelů, kteří by měli půjčovat tu část peněz, kterou střednědobě nepotřebují, ležela by nevyužitá na běžném účtu, nebo by byla investována jiným způsobem. Věřitelé mohou získat vložené peníze zpět se šestiměsíční výpovědní lhůtou, pokud to neohrozí celkovou stabilitu projektu. Pro operabilitu systému je však nutné neustále hledat nové věřitele, kteří nahradí ty, kteří své finance potřebují zpět.

Syndikátní model bydlení vznikl ve Freiburgu v 80. letech 20. století. Cílem bylo dlouhodobě získat bytové domy do společného vlastnictví, a vyčlenit je tak z komerčního trhu s nemovitostmi. Dnes kromě Německa fungují svazy nájemníků také v Rakousku a dalších zemích. Model je založen na oddělení užívání bytů od vlastnictví nemovitostí. Domy jsou spravovány neziskově, a to přímo svými nájemci, kteří platí dostupné nájemné. Nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví spolků sdružujících nájemce a syndikátu, jehož jsou zároveň všichni obyvatelé členy. Důležitým principem syndikátního modelu je tzv. solidární fond, do kterého všechny sdružené projekty pravidelně přispívají z každého pronajatého m² na podporu nově vznikajících projektů.

Více o projektu si můžete přečíst na jeho webových stránkách.